Bylo mi horko z toho pokroku
V letech 1918 až 1921 zuřila v Československu obrazoborecké vlna. Padlo jí za oběť několik stovek křížů a soch Jana Nepomuckého. První „svobodné“ oslavy upálení mistra Jana Husa byly na Kladně nevázané a divoké. Na třech místech města vzplanuly vpředvečer svátku, tedy 5. července 1919, vysoké ohně a jak stojí v tamní farní kronice bylo do nich „házeno vše, co připomínalo nám Vídeň, tedy obrazy a sochy císaře Franze Josefa, Karla, čítanky, odznaky“. U dolu na Amálce „měli i figuru vycpaného císaře, jižs posměchem hodiIi do ohně“ a na Motyčíně pálili pro změnu Vše, „co souviselo s Římem: bible, katechismy, obrázky svatých atd. tak daleko to došlo v Čechách“. V půl desáté pak z Dělnického domu vyrazil k Janu Nepomučkému stojícímu na Masarykově třídě zástup výrostků. „Kamennou sochu strhli z kamenného sloupu, hlavu odlomili od trupu a za surových poznámek voják jeden Kaňka hlavu světcovu odnášel, že prý ji hodí do ohně a zakopá. Na sloup zavěsill obraz Husa.“ Autor kroniky, zjevně místní k...
